Dobrý den, Vítejte na FAQ o Evropě Lingua. Zde najdete odpovědi na všechny otázky, které můžeme klást, ať už jde o naši strukturu, náš projekt a mnoho dalších!

 

1. co je Europa Lingua?

Europa Lingua je think tank, jehož cílem je podporovat vytváření a zřizování společného evropského jazyka s cílem usnadnit komunikaci v rámci Evropské unie a umožnit rozvoj smyslu pro jednotu a společnou identitu v rámci Evropských národů.

 

1,1. jakou formu by tento jazyk měl přijmout? Jaká jsou kritéria?

Tento společný evropský jazyk by byl zabudovaným jazykem, který by syntetizoval Evropské jazyky, nepatřil do žádného státu a neměl by ambice nahradit národní jazyky (proto by to byl společný, ale ne jediný jazyk). Rovnostářské jazyk mezi muži a ženami, to by mělo být také moderní, přičemž je reprezentativní historie evropské civilizace. Tento jazyk by měl být konečně jednoduchý a přirozený, aby podporoval jeho učení a šíření v celé Evropě, ale také za jeho hranicemi.

 

1,2. jaký typ akce provádíte?

Tento think tank podporuje výměnu a spolupráci mezi různými aktéry v Evropě – občany, sdruženími, nevládními organizacemi, politickými zástupci atd. – kolem této myšlenky společného jazyka. Jedná se tedy o místo úvahy, o tvorbě nápadů a o debatách, jejichž cílem je vytvořit společný evropský jazyk.

Sdružení nemá žádné lukrativní povolání a je apolitický. Chce být nezávislý a nechce být spojena se stranou nebo politickou osobností.

 

1,3. Existují již potenciální jazyky pro váš projekt?

Existuje mnoho potenciálních kandidátů. Jeden může myslet na Inter-Lingua, mezilingvální (západní), nebo dokonce esperanto. Všechny jsou postaveny jazyky, které jsou určeny k překračování jazykových hranic. Zveme vás k návštěvě našeho příspěvku "Tour de tabulka vestavěných jazyků" na našich webových stránkách pro více informací.

Mais une langue nouvelle peut aussi être créée. Nous avons, au sein du think tank, fait une proposition qui permettrait de répondre à l’ensemble des critères évoqués à la <b>question 1.1.</b> Nous proposons en effet <b>l’Europeo</b>. C’est selon nous une langue simple, naturelle, évolutive, moderne et égalitaire. Que ce soit dans sa création, ou sa vocation, l’Europeo a l’avantage d’être purement européenne. Toutes les informations se rapportant à l’Europeo se trouvent sur notre site, faites-y un tour !

Nous insistons sur le fait que l’Europeo n’est qu’une proposition et un candidat parmi d’autres. Nous sommes évidemment ouverts aux autres langues potentielles. Il s’agit justement de regrouper l’ensemble de ces langues et leurs sympathisants au sein de notre think tank, en vue d’échanger et de débattre. Les critères dont nous avons fait part à la <b>question 1.1</b> sont eux aussi sujets à débat. L’objectif d’Europa Lingua est d’instaurer à terme une langue commune européenne. Quelle qu’en soit la forme, elle sera issue du débat d’idées et de concepts. Toutes les tendances doivent être prises en compte.

 

1,4. a proč ne esperanto?

Esperanto je samozřejmě potenciálním kandidátem na realizaci našeho Evropského společného jazykového projektu. Jeho posláním je také překonat jazykové hranice přijetím společného jazyka. Esperanto má přímé a konkrétní účinky v dějinách Evropy, a i dnes je hovoří tisíce uživatelů. Z těchto důvodů by se esperanto mohlo stát společným jazykem Evropy a mohlo by být tímto způsobem chráněno.

Néanmoins, nous pensons que l’espéranto ne répond pas à tous les critères que nous avons évoqué à la <b>question 1.1</b>. En effet, bien que l’espéranto nécessite seulement 150h d’apprentissage selon les estimations, il n’est pas “simple et naturel” comme nous le préconisons. De plus, ce n’est pas “une langue égalitaire entre les hommes et les femmes”, or nous estimons que c’est un élément aujourd’hui primordial. Il faut noter que l’espéranto a été créé au XIXème siècle, époque qui était étrangère à ce genre de considérations. Enfin, bien que les racines de l’espéranto soient européennes, sa vocation reste avant tout universelle, et ne compte pas se restreindre aux frontières de l’Europe. C’est notamment à partir de ce constat de nécessité de modernité que nous avons décidé de créer et de proposer l’Europeo.

Mais encore une fois, <b>Europa Lingua est un lieu d’échanges</b> ; l’espéranto n’est pas rejeté mais il doit être discuté, comme d’ailleurs toutes les autres langues proposées.

 

 

2. Proč nepokračovat v používání angličtiny?  

Existuje řada důvodů, proč si myslíme, že angličtina není řešením pro komunikaci v Evropě, ať už je to profesionální, politické nebo turistické. Je třeba nahradit skutečný neutrální a společný jazyk.

<b>Premièrement, on ne devrait pas continuer à utiliser l’anglais car c’est injuste envers les non anglophones.</b> L’anglais, contrairement à la croyance populaire, est une langue difficile à apprendre. Le rapport Grin, publié en 2005, a déterminé que 1500 heures d’apprentissage environ sont nécessaires pour pouvoir parler couramment l’anglais, soit 10 fois plus qu’une langue construite. De plus, les britanniques bénéficient d’un avantage considérable grâce à leur langue, notamment dans les négociations politiques et commerciales. Pensez à vos propres discussions avec des Anglophones (Britanniques, Irlandais, etc). Ne trouvez-vous pas que l’échange n’est pas équitable ? Pensez aux négociations, aux accords… Le simple fait que les anglophones utilisent leur propre langue dans le milieu professionnel induit directement un rapport de domination qui leur est favorable, et qui pour vous, est défavorable. L’usage de l’anglais a aussi de grandes conséquences sur les économies des frais de traduction. Le rapport Grin évalue par ailleurs que l’usage de l’anglais rapporte 15 milliards d’euros par an à la Grande Bretagne.

<b>Deuxièmement, on ne devrait pas continuer à utiliser l’anglais</b> <b>car il ne permet pas un réel sentiment d’appartenance commune sur le continent.</b> Nous souhaiterions simplement voir qu’un Hongrois et un Suédois qui se retrouvent en Espagne ne parlent pas entre eux en anglais, mais avec une vraie langue commune et neutre. Cela faciliterait les échanges et les rendrait surtout beaucoup plus naturels. Le sentiment d’appartenance commune en Europe serait lui aussi beaucoup plus important. En effet, toute civilisation possède, ou a possédé, une langue qui unit ses habitants. Pensez au latin pour l’Empire romain ou l’arabe pour l’Empire musulman par exemple. Or l’anglais n’est pas la langue de l’Europe, il ne s’est imposé que très récemment comme langue de travail privilégiée. Face à lui, nous croyons fermement à l’idée qu’une langue commune européenne parviendrait à fédérer l’Europe et à unir ses habitants. Dans le climat actuel que l’on connaît, cela nous semble urgent.

<b>Troisièmement,</b> <b>on ne devrait pas continuer à utiliser l’anglais car le Royaume-Uni a décidé de quitter l’Union Européenne. </b>En effet, avec le Brexit, il semble invraisemblable de parler la langue d’un pays qui ne fait plus partie de l’union. L’Irlande et Malte restent les seuls pays de l’Union Européenne mais ils ont choisi respectivement l’irlandais et le maltais. Pourquoi donc l’anglais serait la langue majoritairement utilisée en Europe? Il est temps d’adopter une langue commune et neutre en Europe.

 

 

3. nechci, aby Francouzi zmizeli, chcete nahradit národní jazyky?

Daleko od nás myšlenka nahrazení národních jazyků. Chceme, aby si Evropané mohli vzájemně komunikovat, ale chceme zachovat jazykovou a kulturní bohatost evropských národů. Takže chceme společný, ale ne jedinečný jazyk. V praxi by se společným jazykem LV2 učil ve všech školách v Evropě. Byl by používán v rámci evropských institucí a mohl by být používán mezi evropskými občany.

 

 

4. Jaký je zájem společného jazyka s technologickým pokrokem a se vznikem stále efektivnějších překladatelů?

La langue est le fondement de la culture. Au-delà d’un simple échange d’information, une langue permet le partage d’une conception du monde. Dans bien des cas, <b>l’échange devrait être naturel, et ne devrait pas nécessiter une interface pour pouvoir fonctionner</b>. Bien que ces traducteurs soient de plus en plus souvent utilisés à l’écrit, voulez-vous vraiment parler et discuter au quotidien à l’aide d’une machine ?

 

 

5. to může stát hodně peněz na tento příběh...

<b>Au contraire ! Une langue commune en Europe serait une opportunité économique.</b> A titre d’exemple, les frais de traduction représentent plus de 40% du coût de fonctionnement de l’Union Européenne ! L’introduction d’une langue commune ferait ainsi immédiatement disparaître ces coûts de traduction, et l’argent non dépensé pourrait être réutilisé dans d’autres secteurs.

Kromě toho by náklady na učitele a Evropské jazykové kurzy byly minimální. Ve skutečnosti, postavený jazyky jsou speciálně vyrobeny tak, aby se snadno naučit a zvládnout. Odhaduje se například, že je třeba pouze 150 hodin výuky, aby bylo možné plynule hovořit esperanto. Pro srovnání, angličtina vyžaduje 1500. Zkrácením doby studia získáme snížené náklady.

Celkově zpráva o úsměvu odhaduje, že provádění společného jazyka by ušetřilo 25 000 000 000 EUR ročně, neboli 50 EUR za Evropský rok. Nejen, že je to levné, ale zavedení společného jazyka by ušetřit peníze.

 

 

6. postavený jazyk, to nikdy nefungovalo, proč si myslíte, že můžete zvrátit trend?

Mýlíš se! Esperanto je první postavený jazyk, který přijde na mysl, ale není to jediný příklad takzvaný ' umělé ' jazyk.

Postavené jazyky již byly přijaty řadou zemí a byly velmi dobře vnitřně. Například literární arabština je rekonstruovaným jazykem, který hovoří velký počet lidí v arabském světě. Totéž platí pro hebrejštinu, Svahilština nebo norštinu. Jedná se o jazyky, které jsou založeny na pre-existující jazyky/dialekty, a pak byly přestavěny v jednoduché struktuře. To umožnilo sjednotit národy a vytvořit soudržnost v politických entitách. To je přesně to, co chceme dosáhnout s Europa Lingua: společný jazyk, který by syntetizovat různé evropské jazyky.

 

 

7. ty by neměl být trochu idealistický?

Jakákoliv ambiciózní myšlenka je nejprve považována za šílenou, pak nebezpečnou a nakonec zřejmou. Evropská unie byla původně nesmírně ambiciózní, idealistická myšlenka. Ale to se postupně stalo skutečností. Věříme, že Evropská unie potřebuje nové nápady, protože její popularita byla zřídkakdy tak nízká. To je částečně spojeno se skutečností, že se Evropský ideál rychle stal ekonomickým pragmatismu; Kultura a unie mezi občany byly odsunuty na druhé místo. Zavedení společného jazyka by oživilo Evropskou dynamiku a posílilo společný pocit sounáležitosti.

 

Pracujeme tak, že náš bláznivý nápad se nakonec stane zřejmým.