Projekt Europa Lingua je podporovat vytvoření společného jazyka v Evropě. Předsudky jsou četné a mají tvrdou kůži, takže naší hlavní překážkou je absence této problematiky ve veřejné debatě. Naší prací jako think tanku je vyrábět a šířit poznatky, abychom přesvědčili drtivou většinu obyvatel, kteří ignorují nebo se stavějí proti společnému jazyku v Evropě.
Proto jsme se pokusili tyto rozpory konsolidovat do sedmi rodin:
1. rodilí mluvčí angličtiny
Těží z ohromné výhody, kterou mají z hegemonie svého jazyka v Evropě, takže nemají žádný osobní zájem na společném jazyce. Pro rozvoj politické a kulturní Evropy však musí Evropané jít nad rámec individualistické logiky, aby přijali to společné dobro.
2. suveréni
Evropa národů je stará myšlenka, která stále dominuje Evropě a suveréni jsou v politickém životě velkých zemí kontinentu legie.
Podporují tak nacionalistickou politiku v Evropě a věří, že jazyk jejich země může být stále ukládán jako lingua franca.
Tyto myšlenky měly druhý dech s Brexitu, pro hegemonii angličtiny je odsouzena k zpochybnění tohoto politického otřesu. Rostoucí konkurence mezi Velkou Británií a velikány Evropy, zejména Francie a Německa. Není tedy divu, že v národních médiích se objevují články o návratu francouzštiny, němčiny a dokonce i latiny v evropských institucích.
Opět platí, že společné dobro je vyňato ve prospěch země a tato logika je překážkou rozvoje Unie.
3. mistři "anglické LV2"
Byl to non-Native Anglophones, kteří strávili značnou dobu učení angličtiny. Nechtějí se vzdát výhod své investice do výuky jazyka hegemonie, zejména na trhu práce.
Zvládnutí angličtiny je značná výhoda, která je nedílnou součástí osnov hlavních škol a odborné přípravy. Tento stav však vede k nerovnostem v komunikaci se zbytkem populace, kteří si nemohou dovolit investovat do angličtiny. Komunikace v Evropě musí být rovnostářské a my nejsme ti, kdo to říkají, nýbrž Evropská unie.
4. právníci pro mnohojazyčnost
Jsou to přední lingvisté, překladatelé, nebo jednoduše polygloty a citují vůbec VA Umberto Eco: "jazykem Evropské unie je překlad". Evropská unie tuto zásadu také obhajuje, neboť podporuje jazykovou politiku, která podporuje studium dvou mateřských jazyků. Úcta k tomuto jazyku šéfové, ale myslíme si, že jsou uvedení jejich prst do oka.
Mnohojazyčnost je vskutku nádhernou myšlenkou... v zásadě: je rovnostářské a slaví multikulturní, ale to je absolutně neúčinná, protože na konci je to angličtina, která dominuje debaty. Současná mnohojazyčnost Evropské unie se rovná potvrzování nadnárodního jazyka a kultury ve zbytku Evropy.
5. líný technophiles
Další argument v módě na několik let: "budoucnost komunikace je Instant překladu!". Předpokládají technologický pokrok umělých inteligencí, které by umožňovaly okamžitý překlad na mobilním zařízení bez jakéhokoliv úsilí.
V tomto scénáři existují dva hlavní problémy:
Především je to založeno na očekávání. Nemůžeme se modlit za technologický zázrak, abychom zachránili Evropu. V sázce je příliš důležité založit budoucnost Evropské unie na hypotéze.
Pak překlad umožňuje jednoduchou výměnu informací, neumožňuje aproximaci, která indukuje jazyk. Bychom neměli potřebovat rozhraní, aby mohli komunikovat, potřebujeme také společné odkazy, které společný jazyk umožňuje. Jazyk je společným jmenovatelem jakékoli kultury, vytváří společnou koncepci světa.
Potřebujeme iniciativu, hnutí, čerstvý vítr pro Evropu. Nepotřebujeme čekat na technologický nebo ekonomický zázrak, který oživí politickou a kulturní unii.
6. pragmatické až do konce nehtů
"Esperanto selhalo, co je smyslem snahy", "je to utopie", "Vypadá to dobře, ale je to nemožné". Preferujeme cenovou nabídku našich velmi Lyon Edouard Herriot: "utopie je realita u moci". Nebo citovat populární rčení na Europa Lingua:
: "jakýkoliv ambiciózní nápad je nejprve považován za šílený, pak nebezpečný a nakonec zřejmý".
Nechceme založit své ambice pouze na myšlenku lepší budoucnosti, jsme přesvědčeni, že mají argumenty pro společný jazyk. Z velmi pragmatického hlediska společný jazyk nevede k podstatným ekonomickým přínosům a značnému politickému pokroku.
Náš cíl se může zdát šílený, ale tento stav věcí není spojena s jeho vnitřní ambice, ale plutôot k médiím a politické ticho kolem problému.
Naším cílem v rámci think tanku je vyrábět a seskupovat poznatky tak, aby veřejnost znala myšlenku společného jazyka.
7. drtivá většina, kteří ignorují otázku nebo jsou rezignovali na hegemonii angličtiny
Stačí se podívat na bílou knihu Evropské unie, která má funkci určování sázek na budoucnost Evropy a ve které není nikde uvedeno téma jazyka, aby bylo možné realizovat všeobecný nedostatek zájmu v dané věci. " To je z velké části spojeno s nedostatkem informací a aktérů na toto téma, a my máme ambice oživit tuto debatu.
Takže náš přístup je zjevně není vina rodiny odpůrců, ale pokusit se informovat veřejnost o situaci, a změnit smýšlení tak, že jeden přijímá logiku společného dobra.
Chcete-li vzít můj příklad v týmu Europa Lingua, nikdy jsem nebyl zájem o otázku evropského jazyka před prací pro think tanku. Být polovina Britů, měl jsem každý zájem na zachování výhodu angličtiny v mnoha oblastech. Přesto jsem byl přesvědčen o ctnostech tohoto projektu a Upřímně věřím, že budoucnost Evropy by mohla projít projektem tohoto druhu. Aby se Evropa mohla pohnout kupředu, musíme zapomenout na krátkodobé a individualistické logiky: Evropa je ambiciózní projekt a měli bychom se také začít stát jedním.
